MALAGA

Tentokrát jsme se vydali do Malagy. Auto, které jsme si zde půjčili bylo velmi levné, protože nebyla sezóna. Vybrali jsme si větší, protože jsme si chtěli užít trošku adrenalinu a spát celou dobu v něm. Asi 6 nocí bylo fakt skvělých – měli jsme úžasné výhledy, mě bylo teplo, protože jsem měla spacák. (Ano, do příručáku se mi vlezl spacák, foťák a všechny věci na 8 dní) a 2 noci jsme se budili-někdo zimou, někdo strachem, že nás silný vítr obrátí. Jako na každých cestách se nám hodila aplikace Park4night, díky které jsme zažili ty nejkrásnější výhledy a měli krásné tiché místa na spaní.

Gibraltar a opičí skálu jsme bohužel neviděli, protože kdo by to řekl, tento poloostrov patří Anglii a když letíte jen s občankou, tak vás tam opravdu nepustí. Ale nevadí, stejně je zde oproti celé Andalusii velmi draho. A tak jsme se vydali na opravdu nejjižnější bod Španělska –

Tarifa , místo kde za dobrého počasí uvidíte až do Maroka. Extrémně tady foukalo. Když jsem chtěla něco natočit, obraz se pořád rozostřoval Ochutnali jsme místní Tapas v asi nejvíc místní restauraci. Všichni návštěvníci se tam hlasitě dohromady bavili, servírka s nimi, všichni měli dost času, nikde nespěchali.

Ronda, město které všichni známe z pohlednic, je opravdu krásná jak na obrázcích. Pořád mi hlava nebere, jak mohli postavit tak ohromně velký most spojující dvě skály. Kdo by se tam taky chystal, mám uložené GPS souřadnice, odkud jde vidět most nejlépe. Město je hodně kopcovité, ale opravdu stojí za to, sejít z útesů a vidět most zespodu a pak se vrátit a projít si zbytek města.

Caminito del Rey – patřil mezi nejnebezpečnější treky na světě. Po několika úmrtích stezku zavřeli, opravili ji a nyní je zcela bezpečná, avšak se doporučuje lidem, kteří netrpí závratěmi a nebojí se výšek. Tohle místo i mimo sezónu je vyprodané měsíce dopředu. Ale dostali jsme se tam. Potvrdili nám, že každé ráno prodají vstupenky lidem, co přijdou hned na otvíračku! Stezka je jednosměrná a v sezóně může být problém s parkováním, my ovšem zde trávíme noc sami a patří mezi ty nejkrásnější. Protože spíme na vyhlídce na začátku národního parku Stezka nezklamala, opravdový adrenalin!

Restaurante El Mirador je nejlepší restaurace, kterou jsme navštívili během celého výletu. Dokonalý výhled na jezero v národním parku, skvělé pivo a to jídlo!

Historické centrum Malagy je dobré navštívit v neděli. Na hrad jsme měli vstup zdarma. Do muzea Piccasa je taky vstup zdarma pár hodin před zavíračkou. Tady ale doporučuji si stoupnout do řady hodinu před, protože pak se nedočkáte, viz. video. Centrum je zajímavé taky tím, že je celé vykachličkované a každá ulička má jiné vzory. Promenáda, park i přístav stojí za to si projít, večer jsou tu bary, přes den lokální prodejci. A zase díky aplikaci parkujeme a spíme v docházkové vzdálenosti od centra, zcela zdarma a na tichém místě s výhledem na přístav a maják.

Baños de la Hedionda de Casares jsou sirnaté lázně, které jsme objevili zcela náhodou zase v aplikaci. Nutno podotknout, že v sezóně to může vypadat jinak , ale my jsme se tady ráno koupali úplně sami a večer tu byli pouze místní. V lednu je to pro otužilce, voda je vlažná. I přes extrémní smrad, co připomíná zkažená vejce a nebo naše ponožky, se vyplatí se okoupat. Já to měla okořeněné ještě o velmi silný zážitek s želvou, která si tam plavala Je tady taky krásné posezení, kde se dá sledovat, jak voda čím dále je, tak tím je modřejší.

Setenil de las Bodegas je taky důležité zmínit. Je to maličké městečko ve skalách. Jsou tu restaurace, bary, obchůdky. A jako všude jinde chodí i tady lidi a nabízejí vám ke koupi losy. Turisti je moc nekupují ale my si dáváme tady víno a pozorujeme jak místní si koupí klidně i 10 losů a prožívají seškrabávání čísel. Na závěr je taky dobré zmínit, že se tady může řídit s půl promile, takže víno nebo pivo si tady můžete dát i když řídíte. Navíc jsou po celé Andalusii oblíbené značky třicítky a dvacítky a mentalita řidičů je úplně jiná. Nechápou proč by měli jezdit rychleji, mají aspoň čas se koukat na přírodu

Celou dovolenou jsme vydrželi spát v autě, i když z plánů že se budeme sprchovat na pláži sešlo, přírodní toky byly taky spíše tůčky a tak nám dost často musela vystačit PET láhev, ale i tou se dají umýt vlasy! Andalusie trpí na nedostatek vody, proto jsou vypojené všechny veřejné sprchy. Často jsme si na mapě našli krásné jezero, dojeli jsme na místo, mapy nám ukazovali, že stojíme uprostřed vody a voda nikde. Pomeranče i když vypadají zrale, tak v lednu opravdu ještě nebyly a chutnaly jak citróny. V obchodě uvidíte celé vyuzené kraví nohy a neminete ani plantáže olivovníků – v celém Španělsku je tolik olivovníků, že rozlohou by pokryly třetinu Česka.

Pokud se vydáte do těchto krajů, mám uložené všechny místa, tak vám je můžu poslat a podělit se o další tipy